Proč se někdo pouští do soukromého podnikání? Pochopitelně proto, aby si tím vydělal na chléb svůj vezdejší. A nejen na chléb, ale logicky i na další potraviny a nápoje, nájem, ošacení, cestování, koníčky… Prostě se podniká, aby měl člověk peníze. A byť může soukromníka jeho živnost i bavit, může mu pomáhat s jeho seberealizací, dává mu pocit, že má jeho život nějaký smysl a podobně, peníze tu jsou a vždycky musí být na prvním místě. Protože kdyby si člověk nevydělal, k čemu by mu jeho podnikání bylo? Bylo by koníčkem, kvůli kterému by jednoho dne snad i umřel hlady.
Jenže navzdory teorii, která praví, že se musí podnikání ekonomicky vyplácet, tomu tak v reálném životě někdy nebývá. Ani tomu, kdo pracuje opravdu kvalitně a svědomitě, není zaručeno, že si tento přijde na žádoucí peníze, které mu umožní udržovat podnik v chodu a navrch z toho ještě i slušně žít.
Něco se může kdykoliv pokazit. A jak to potom napravit, když se peněz, jichž má být dost, nedostává? Často není vyhnutí a je třeba poohlédnout se po půjčce, která by pomohla panující těžkosti překonat. A protože se musí u půjček vesměs prokazovat dostatečně vysoké příjmy žadatele, protože tento musí mít dobře vypadající daňové přiznání a registry dlužníků bez negativních záznamů, je častým úkazem, že si někdo sice o podnikatelskou půjčku zažádá, ale nedostane ji. Prostě není náležitě bonitní. Tečka.
A pak? Pak určitě přijde každému podnikateli v nesnázích hypotéka pro podnikatele, dávající naději i zdánlivě beznadějným případům, vhod. Tady se totiž nekladou na zájemce o půjčku příliš vysoké nároky, tady se dá nad lecčím přimhouřit oko, a naději na úspěch tu má každý, kdo je vlastníkem nějaké nemovitosti, jež se dá za tuto půjčku nabídnout jako zástava.
Kdo se může právě takto zaručit, dosáhne tu zřejmě svého. Protože tady neuspěje jenom skutečně ztracený případ.