Badminton se jako sport, provozovaný v Evropě, objevuje přibližně v polovině 19. století, přičemž jeho historie sahá až do sedmého století našeho letopočtu. Již tehdy byl předchůdce současné hry znám ve starověké Číně, v Koreji a v Japonsku, a některé historické prameny uvádí, že se podobná hra hrála i v zámoří v některých indiánských kmenech. Údajně se badminton těšil oblibě i na evropském kontinentu v období středověku, ale jeho obdoba se samozřejmě do dnešní doby nedochovala.
V soutěžní podobě se badminton hraje na kurtech, ovšem jeho nespornou výhodou je možnost provozování prakticky kdekoli, kde nejsme omezováni prostorem a některými překážkami, jako jsou vzrostlé stromy, budovy apod. Dalším velkým plus jsou minimální nároky na základní vybavení, pokud totiž nechcete hrát na body a vystačíte jen se zábavným efektem, budete potřebovat pouze dvě rakety a sadu míčků. Zahrát si lze i na relativně nevhodných terénech, např. na štěrku, na škváře, na písku, na trávě, a to dokonce i na horské louce. Podmínkou není ani přesně rovný terén, pokud se tu vystřídáte a vyměníte si pozice.
Je to bezpečný sport – jedním z důvodů, proč je badminton doporučován i dětem, a proč jej také děti častokrát hrávaly a hrávají na dětských táborech, je jeho naprostá bezpečnost. Pokud se u něj zraníte, tak je to zaviněno spíše neopatrností při došlapu v nevhodném terénu, což se vám ovšem může stát i na procházce v lese. Dětem tedy můžete bez obav svěřit rakety i míčky a ponechat je bez dozoru doma, na chalupě nebo třeba na dovolené.
Je zábavný a antistresový – badmintonové rakety a badminton košíčky baví celé generace zájemců a není problém zahrát si třeba i s prarodiči. Je to vhodný sport proti stresu, jako skvělé odreagování od přepracování a sedavého zaměstnání. A lze jej zároveň doporučit každému, kdo chce shodit nějaké to kilo navíc.